|
|
Ovlivňování mezinárodních vztahů v Jihočínském moři na základě čínské potravinové politiky
Vnouček, Jeroným ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Oblast Jihočínského moře je významným prostorem mezinárodního dění. V této oblasti se promítají napjaté vztahy Číny a okolních států sdílející dané moře a Spojených států. Velká pozornost je v rámci mezinárodně-politické diskuse namířena například k otázce Tchaj-wanu, nalezištím nerostných surovin a mezinárodního obchodu. Nepříliš je však brán zřetel na důležitost mořských lovišť pro expanzivní jednání Číny, na což se tato práce zaměřuje. Tato práce se zabývá otázkou, "Jak ovlivňuje čínská potravinová bezpečnost mezinárodní vztahy v Jihočínském moři?" Využití přístupu neo-malthusiánské teorie umožňuje sledovat potravinové nároky čínské populace v kontextu potravinové bezpečnosti ovlivněné degradujícím životním prostředím. S využitím analýzy a následné syntézy jsou zkoumány zdroje a informace týkající se potravin a mezinárodních vztahů. Z práce vychází výsledky naznačující, že je Čína dlouhodobě potravinově nesoběstačná a její přísun proteinů je silně ovlivněn dovozem proteinu, rybařením a akvakulturní produkcí ryb. Potravinová a obzvláště rybí produkce je však silně ovlivněna zhoršujícím se životním prostředím. Pro uspokojení svých potřeb tak Čína volí kroky, které v regionu porušují konvencí OSN vymezené exkluzivní ekonomické zóny jiných států, a unilaterálně prosazuje své vymezení regionu.
|
|
|
Neither Peace Nor War: China's Grey Zone Coercion in the South China Sea
Ha, Thang Nam ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Kaczmarski, Marcin (oponent) ; Schlotti, Jivanta (oponent)
Chinese 'assertiveness' has become a catchphrase in policy and academic discussions regarding the Asia-Pacific security and China's foreign policy more specifically. In the South China Sea, an increase in China's assertive actions to realise its expansionist territorial and maritime claims has led to speculation about the ultimate outbreak of war in the region. This would have tremendous implications for global peace and stability in the long run. A broad reference to 'assertive actions', however, fails to capture the subtlety of actual developments on the ground where China has gradually and ambiguously altered the status quo in the South China Sea at regional actors' policy paralysis. It is, therefore, important to delve beyond the descriptive label and investigate the mechanisms and strategic calculations of China's activities. More research rigour is needed to discern whether these activities belong to a sustained and systemised plan in China's dispute strategy. This dissertation examines China's maritime assertiveness through the lens of grey-zone coercion. It seeks to understand how and why China employs grey-zone coercion to defend and advance its claims in the South China Sea disputes. The questions at stake are manifold: what Chinese grey-zone coercion entails, why it uses grey-zone...
|
|
|
Assessing Tsai Ying-Wen's strategy in the South China Sea
Gragnani, Lucia ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tchaj-wan je obecně považován za jednoho z umírněných hráčů v napjatých vodách Jihočínského moře. Navzdory své nenápadné politice má však Čínská republika (ROC) v souladu se svou ústavou z roku 1947 nejrozsáhlejší územní nároky v Jihočínském moři. Vztahy mezi Tchaj-pejí a Pekingem jsou hlavním zájmem každé administrativy Čínské republiky a ovlivňují její politiku v Jihočínském moři trváním Pekingu na tzv. principu jedné Číny. Tato diplomová práce zkoumá přístup prezidentky Tsai Ying-wen k problematice Jihočínského moře tím, že analyzuje interakci Tchaj-wanu s principem jedné Číny. Dále se pak zaměřuje na to, jak tato interakce ovlivňuje formulaci tzv. New South Bound Policy a vztahy Tchaj-wanu vůči zemím ASEAN. Tato práce zjišťuje, že administrativa Tsai Ying- wen z mezinárodních i domácích důvodů klade menší důraz na tchajwanské nároky v této oblasti. Tento přístup strategický podporuje zachování status quo a otevírá cestu k posílení vazeb se zeměmi jihovýchodní Asie a udržení podpory ze strany Spojených států, což částečně potvrzuje Waltzův neorealistický přístup.
|
|
|
Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line
Hofmanová, Lucie ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Bakalářská práce "Jihočínské moře: problematika čínské U-shaped line" se zabývá čínskou linií nazvanou U-shaped line v Jihočínském moři. Práce si předkládá za cíl představit rozdíly v uchopení právní problematiky mezi čínskými akademiky a jejich zahraničními kolegy ohledně U-shaped line, nároky jednotlivých aktérů v Jihočínském moři a jejich odlišnost od čínských nároků a soulad čínské U-shaped line s mezinárodním právem. Pro komplexní pochopení problematiky se první část práce věnuje historickým vývojem této linie a významu Jihočínského moře. Vysvětleny jsou také právní koncepty a smlouvy, které jsou spjaty s daným konfliktem. Jmenovitě se jedná o mezinárodní právo, mezinárodní námořní právo, Note verbale, Declaration on the South China Sea, Treaty of Amity and Cooperation in Southeast Asia, Island of Palmas a Mezinárodní soudní dvůr. Důraz je věnován právním aspektům a vývoji této linie.
|
|
|
Geopolitical impact of China's search for energy on the Indian Ocean and South China Sea
Rodd, William ; Hrishabh, Sandilya (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
This thesis examines the geopolitical consequences of China's search for energy resources on the Indian Ocean and South China Sea. It provides a brief outline of the energy situation of the world as a whole, specifically how it is becoming a more globalized and singular market. This change is occurring at the same time as a pronounced shift away from the traditional measurements of 'power' towards 'softer' more subtle definitions. There is a brief section outlining the geopolitical teachings of Alfred T. Mahan, specifically how he advocated seapower primarily for the purpose of providing the stability and security necessary for trade. Chinese analysts have been embracing the teachings of Mahan, but also interpreting them in a way that justifies the naval buildup Beijing has been embarking on in recent years. The paper briefly looks at the potential sources that China could turn to meet its energy needs, but concludes that it will have to rely on oil for the foreseeable future. It then attempts to define overall Chinese interests, specifically how nearly all of these relate somehow to energy security, thus underlining the importance of this topic to leaders in Beijing. The last half of the work delves into a geopolitical analysis of the Indian Ocean and South China Sea, and how militarization in the...
|
|
|
China's Maritime Lawfare
Straatsma, Wietse ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Bibliographic note STRAATSMA, Wietse. China's Maritime Lawfare in the South China Sea. Prague, 2018. 83 pages. Master's thesis (Mgr.) Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies. Department of Security Studies. Supervisor PhDr. Vít Střítecký, M.Phil., Ph.D. Abstract The primary aim of this thesis is to examine if and how the People's Republic of China uses legal warfare to strengthen its maritime power in the South China Sea. To examine this, Dunlap's interpretation of lawfare has been combined with a lawfare typology from Kittrie to create a framework from which China's behavior has been examined. The paper posits that China's behavior in and related to the South China Sea meets the criteria of lawfare. China utilizes both instrumental lawfare and compliance-leverage disparity lawfare to justify its legal claims on the South China Sea's maritime sphere and the landforms that lie within it. This lawfare combined with enforcement has led to China gaining substantial maritime power. The islands China occupies and their militarization have granted it marine resources, naval power, and bases to project power from. The thesis contributes to the literature on China's behavior in the South China Sea by providing a lens through which to view its actions. Moreover, it contributes...
|
|
|
Rozdíly v řešení sporů o námořní teritoria v oblastech s energetickými surovinami
Bančanský, Andrej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Energetická bezpečnost je významným fenoménem současného světa. Řada nalezišť ropy a zemního plynu se nachází na mořském dně. Přesun těžby do hlubších a od břehu vzdálenějších míst může znovu vyvolávat otázky vlastnictví těchto ložisek. Existují světové regiony, kde tyto spory o vedení hranic námořních teritorií eskalují do podoby řady střetů a incidentů. A jsou jiné oblasti, kde se státy dohodnou a na těžbě kooperují. Cílem této práce je pokusit se určit, které faktory vedou k tomu, že konkrétně v Jihočínském moři vedou neshody o hranice námořních teritorií k eskalaci sporů, ve srovnání s regiony Severního moře a Karibského moře, kde jsou spory řešeny či utlumeny. Tyto faktory jsou představovány šesti proměnnými, které vycházejí ze tří teorií: z realismu, idealismu a konstruktivistické teorie mezinárodních vztahů. První část práce popisuje historický vývoj současného mezinárodního námořního práva týkajícího se teritoriálního rozdělení světových moří. Dále následuje popis tří případových oblastí. V druhé části jsou rozebrány teoretické základy zkoumaných faktorů. V následujícím oddíle jsou tyto faktory/proměnné analyzovány v konkrétních případech a jsou jim přiřazeny hodnoty. Na závěr je z výsledných hodnot proměnných určeno pomocí Millových metod, který faktor může s největší pravděpodobností...
|
|
|
South China Sea Hegemony: Does China have the capacity to dominate the South China Sea amidst U.S presence in the region ?
Britto, Aidan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
V posledním desetiletí se Č ína promě nila v námoř ní mocnost. Jmenování Si Ť in-pchinga generálním tajemníkem Čínské komunistické strany v roce 2013 bylo úč innou odpovědí k americké zahraniční politice v Asii z roku 2012, ktera se tyká soutěže o zisk hegemonie v regionu Jihoč ínského moře. Tato práce si klade za cíl ukázat, jak jsou rozvíjející se mocnosti, jako je Č ína, připraveny použít metody mě kké a tvrdé síly k zisku sporných vod v hodnotě miliard dolarů , uložených v ropě a v zemním plynu pod mořským dnem , od vlivu USA. Byla použita kombinace kvalitativních i kvantitativních údajů k predikci čínského mocenského vlivu v Jihoč ínském moř i ve vztahu k jejich č inů m, pokud jde o modernizaci činské námoř ní flotily, zajiš tě ní multilaterálních institucí a umě lé stavby na sporných územích. Struč ně řeč eno, teoretická hloubková analýza toho, jak je kontrola nad Jihoč ínským mořem zásadní pro dlouhodobý č ínský ekonomický rů st a bezpeč nost.
|
|
|
Vztahy mezi Čínou a vybranými zeměmi ASEAN od nástupu Si Ťin-pchinga
Smolák, Dominik ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Tato práce se věnuje zahraniční politice Číny vůči Vietnamu a Filipínám v časovém období od roku 2013 do 2018. Cíl této práce je pochopit zahraniční politiku Číny, poukázat na její proměny v průběhu let a zachytit možné příčiny, které mohly vést ke změně politiky vůči vybraným zemím. Součástí této práce je také uvedení do širšího kontextu vzájemných vztahů mezi vybranými zeměmi a uvedení do historického kontextu vývoje. Zvláštní pozornost je věnována právě Jihočínskému moři, které je dlouhodobým kamenem úrazu vzájemných vztahů. Vedlejším cílem této práce je přinést pohled na čínskou expanzi v regionu a jak tato skutečnost ovlivňuje zahraniční vztahy mezi vybranými zeměmi. Zkoumané politické procesy mezi vybranými zeměmi byly rozebrány a kvalitativně zhodnoceny. Následně byly sestaveny tabulky obsahující indikátory pro zhodnocení naplnění strategií hegemonie. Do těchto tabulek byly vloženy vybrané případy. Na těchto případech bylo demonstrováno, zda došlo k hegemonickým tendencím. V případu vztahů s Vietnamem k výrazným změnám nedochází, naopak u vztahů k Filipínám je změna velmi markantní. Přesto, že výsledkem práce je toto zjištění, je potřeba aplikovat širší kontext. V něm je pak patrná nesourodost ve vzájemných vztazích Číny a Filipín v průběhu let. Co jde však s jistotou určit je čínská snaha o...
|
|
|
Can China rise peacefully? The South China Sea Issue
Petreková, Patrícia ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Anotácia Táto diplomová práca sa zaoberá vzostupom Číny v kontexte jej správania sa v Juhočínskom mori za poslednú dekádu. Ekonomický vzostup Čínskej ľudovej republiky za obdobie posledných desaťročí dáva predpoklad na to, aby tento vzostup ovplyvnil rovnováhu síl nielen v regióne, ale aj v rámci medzinárodného systému. V akademickom prostredí prebieha široká diskusia o tom, akým spôsobom bude Čína rásť a aké to bude mať dôsledky na medzinárodnú komunitu. Čína za účelom obhajoby svojho rastu predstavila koncept "mierového rozvoja", podľa ktorého má byť jej rast vnímaný ako príležitosť a nie ako hrozba pre medzinárodnú komunitu. V práci pracujem s koncepciou ofenzívneho realizmu, pričom myšlienky jeho hlavného predstaviteľa Johna Mearsheimera aplikujem na konkrétne správanie Číny v danom regióne. Diskutovaná je aj rola Spojených štátov amerických, ktoré majú vplyv na správanie Číny. Diplomová práca sa ďalej zaoberá zvýšenou čínskou asertivitou v oblasti Juhočínskeho mora a prostriedkami, ktoré v ňom používa na presadzovanie svojich nárokov. Základným cieľom tejto práce je poukázať na kontrast medzi deklarovanou oficiálnou politikou Číny a jej skutočným správaním. Rozdiely v deklarovanej politike a praxi budú demonštrované na správaní Číny v Juhočínskom mori.
|
host ::
RSS.